Z historie

Počátky kraniosakrálního ošetření se odvíjejí od prací Američana dr. Williama Sutherlanda, který se na začátku 20. století zabýval anatomickým uspořádáním lidské lebky. Objevil rytmickou aktivitu lebečních kostí a krátce poté i hmatný pohyb křížové kosti, synchronizovaný s pohybem lebky (kraniosakrální rytmus). Kraniosakrální rytmus je přístrojově měřitelný a je výrazem zdravého fungování těla nejen na fyzické, ale i mentální a emocionální úrovni.   

Mezi Sutherlandovy nejvýznamnější následovníky patří dr. John E. Upledger. V letech 1975-1983 pracoval na Michiganské státní univerzitě v čele výzkumného týmu fyziologů, anatomů, biofyziků a bioinženýrů s cílem dále zkoumat kraniosakrální rytmus. Dr. Upledger posléze vyvinul vlastní ucelený postup kraniosakrálního ošetření a jeho práce je dále rozvíjena v The Upledger Institute.